Láčkovky
Pěstování
Láčkovky jsou nenáročné masožravé rostliny. Běžní kříženci skvěle prosperují na okenním parapetu s dostatečným rozptýleným světlem. Musíme je hlavně ochránit před odpoledním ostrým sluncem, zvyšovat vlhkost vzduchu častým rosením a substrát udržovat stále vlhký. Láčkovky se skvěle hodí do pokojových vitrín či skleníčků s umělým osvětlením.
Světelné nároky
Rostliny mají rády dostatek rozptýleného světla či s několika hodinami přímého slunečního záření denně. Musíme se pouze vyvarovat ostrému odpolednímu slunci, které by mohlo popálit listy. Dají se též skvěle pěstovat pod umělým osvětlením.
Zálivka
Substrát rostlin nesmí nikdy úplně vyschnout. Nejlépe se nám osvědčilo zalévat rostliny podmokem tak aby rostliny stály v cca 1cm měkké vody, nejlépe dešťové. Na zimu lze zálivku omezit, substrát však musí vždy zůstat vlhký. Přesazování Rostliny mají rády každoroční přesazení.
Kořist
Drobný a střední hmyz. Mušky, ale i mouchy či vosy. V přírodě byly v láčkách objeveny i kostry drobných obratlovců.
Rozšíření
Jihovýchodní Asie, Srí Lanka a Madagaskar, Austrálie, Indie, Nová Kaledonie.
Biotop
Tropický deštný a vysokohorský mlžný les. Láčkovky jsou liány a proto se pnou po okolní vegetaci.
Způsob lapení kořisti
Láčka obsahuje trávicí tekutinu, kterou si vytváří rostlina sama. Uvnitř láčky se nacházejí žlázy, vstřebávající rozkládanou potravu. Nad hladinou je hladká vosková vrstva, která kořisti znemožňuje únik z pasti. Vstup do láčky lemuje hladké obústí, často pestrobarevné a zdobené žebry. Nad obústím se nachází víčko, chránící láčku před deštěm. Na spodní straně víčka se mohou vyskytovat nektarové žlázy, lákající kořist. Láčkovky obvykle tvoří dva druhy pastí. Ve spodní části rostliny se tvoří mohutné nízké láčky, často ležící na zemi. Výše se nacházející pasti jsou menší, jinak zbarvené a tím jsou uzpůsobeny k lapání jiného druhu kořisti.
Substrát
Dle našich zkušeností se nejlépe osvědčila kvalitní baltská bílá rašelina Hawita.
Pokud vašim rostlinám chcete dopřát ještě kvalitnější substrát doporučujeme použít náš speciální substrát pro láčkovky (hrubá vláknitá rašelina Hawita, prémiová piniová kůra, kokosové chipsy, perlit, sušený novozélandský rašeliník v poměru 2:1:0,5:1:0,5)
Vlhkost vzduchu
Obecně mají láčkovky rády relativně vyšší vzdušnou vlhkost.
Rozmnožování
Semeny. Rozdělení více rostlin v květináči nedoporučujeme kvůli možnému poškození kořenů. Další možností je řízkování. To se provádí v případě, že rostlina je již hodně vysoká. Uřízneme vrcholovou růžici (v místě ještě nezdřevnatělého stonku) a zasadíme ji do perlitu a uzavřeme do nádoby aby měla 100% RVV. Perlit udržujeme vlhký a s rostlinou nehýbeme. Po vytvoření kořenů rostlinu přesadíme do zmiňovaného substrátu pro láčkovky. Seříznutá mateční rostlina většinou obráží u báze, těsně nad substrátem či ze spícího pupenu u báze posledního nechaného listu.
Teplota
15 - 35°C, pod 20°C zastavují růst (vyjma horských druhů)
Zajímavosti
Kříženci láčkovek snášejí lépe nižší RVV, jsou odolnější vůči chorobám a ochotně vytváří větší a krásnější pasti na konci každého listu.
Po donesení si nové rostliny domů, je možné ji do každé láčky nalít vodu a to do poloviny výšky. Rostlina tuto vodu spotřebuje a lépe se aklimatizuje. Láčkovky je doma možné rosit nejlépe dešťovou vodou a to i několikrát denně.
V případě, že vám rostlina roste, ale na konci každého listu netvoří nové pasti, doporučujeme zvýšit relativní vzdušnou vlhkost například častým rosením. Po čase rostlina opět začne na konci každého listu vytvářet pasti.
Pokud rostlina přejde do liánovitého typu růstu (je vysoká, netvoří tak veliké pasti, vzdálenost mezi jednotlivými listy se prodlužuje) je dobré rostlinu zmladit řízkováním popsaným v sekci “rozmnožování”. Nové rostliny vyrůstající u báze mateční rostliny budou opět tvořit velké a krásné pasti na konci každého listu.
